pondělí 31. března 2014

M óda na radost

Tak jsem byla opět v rámci semestrální práce udělat něco, co mi není až tak přirozené. A s podivem mi to bavilo a ještě s větším podivem v tom budu dobrovolně pokračovat. Původně jsem přítomné pány fotila tak jako obvykle tiše, přirozeně, ale na výtku mého učitele jsem je začala stylizovat, oslovovat...






10 komentářů:

  1. Evo, je to dobre udelane,...jako obvykle.
    face book na te prvni tomu dava punc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. měla jsem zas krizi, ale teď docela vážnou, i když byl čas, vůbec mi to nebavilo cwakat stále stejně, teď po dlouhé době mi to bavilo, asi fakt musím jít jiným směrem, ten dosavadní opustit, aspoň na čas. Tady je to založené na konceptu - člověk, možná jen muž, v obchodních centrech, nebo spíš před nimi, jak se nevědomky maskují, splývají s prostředím. Možná fashion určité sociální skupiny, možná portrét. Drži mi prosím palce, aby to mělo smysl, dík...

      Vymazat
    2. Evo, ja osobne si myslim, ze ty tvoje “kryze” jsou zavinene tim ze jsi se , jestli jsem pochopil dobre, zacala vice vzdelavat o fotografii, a ze jsi prestala delat to co citis, a zacala delat co ti uci, radi jinni. Takove domaci ukoli, foteni na nejake thema mne osobne velmi nebavi. Ani nevim proc to nekdo ,ty thema, organizuje. Mne to automatycky vypne (turn off).
      Podivej se na svoje stare fotky, prestan myslet na poucky a pravidla, a zacni si delat co chces, blbosti trba a odreaguj se. Musis podle citu, ne tak ja by se to mnelo.
      Ale jsem rad ze te ted chytlo tohle, tak ti drzim palce.

      Vymazat
    3. nou nou, jednotlivé předměty jsou jedna věc, ale nejvíc se stejně klade důraz na volnou tvorbu a do té nám nikdo nekecá. Já prostě cítím, že tohle přešlapování na místě mne neba, že musím jinam, třeba se pokorně vrátím, nebo půjdu souběžně, co já vím, stejně veškerá tvorba nemá smysl, pokud člověk netvoří nejaký cyklus, projekt, prostě cokoliv co má ideu a drží pohromadě :)

      Vymazat
    4. Já ti každopádně držím palce a věřím, že si najdeš cestu. Mě se zatím nestalo, abych měl vyloženou krizi - obvykle najednou začnu sám od sebe fotit něco jiného - a tím víc ti přeju, aby ta tvoje neměla dlouhé trvání.
      Tenhle koncept se mi každopádně hodně líbí - aniž bych četl popisku (vždycky na sebe nejdřív nechávám působit obraz) nebo komentáře, už jsem ten koncept začal tušit.
      Něco podobného by mě asi bavilo taky, ale žiju daleko od nákupních center ;)

      Vymazat
    5. dík :) to já taky bydlím teda dost daleko, ale jak to jde, tak za fotkou pravidelně cestuji, nejbližší je 28 kilometrů a ty ostatní 140 nebo 160 kilometrů od domova ;-)

      Vymazat
  2. dobrá série Evo, to je jedna z věcí, na které bych si netroufl. Mě se líbí zejména 4 a 6 zejména výbornou kompozici, které do té série jakoby (trochu) nepatří, neboť mohou být i samostatně

    OdpovědětVymazat
  3. Dobře sladěno, pokud bych si mohl vybrat, tak tu poslední .)
    Myslím, že u tebe je to otázka času, kdy se opět chytneš...

    OdpovědětVymazat
  4. Každý z nás jede v jiném rytmu, každý si to prožíváme po svém. Já mám momentálně hrozný výpadek a v podstatě čekám, co bude..ale jako Ty mám pocit, že je třeba mít nějaký cíl, koncept, smysl a tomu vše podřídit. Mě taky vadí přešlapování na jednom místě, mám pak pocit, že se opakuju. Je třeba neustále jít dál, nejen ve fotce, i v životě. Oslovovat lidi ke spolupráci je hrozně těžké, člověk tomu musí věřit a musí tomu být zcela oddaný, pak to lidi vycítí a nechají se. První a poslední je dobrá. pro mě.

    OdpovědětVymazat
  5. Dostáváš neuvěřitelné úkoly a neuvěřitelným způsobem je plníš ... :-)

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you