pátek 15. února 2013

Smutek bílých chodeb





 
Co se zdálo dříve být smutné, může být postupem času vždy ještě smutnější.
A naopak. I to nejsmutnější může člověk časem přijmout. Záleží na úhlu pohledu a na tom, kdo se na onu situaci dívá. Svá témata si nehledám, ona si vždycky najdou mne. Fotím to, co mě zajímá a co zrovna prožívám. A téma stáří je silné. Když vám zemřou rodiče, uvědomíte si, že jste na řadě. Začnete vnímat okolnosti toho všeho daleko více bezprostředně.
Pochopit konečně, že vše je omezené, může být velmi přínosné.
Okolnosti mi v nedávné době dopřály dostat se do míst, kam se v běžném životním tempu člověk hned tak nedostane a jakékoli podobné myšlenky většinou z hlavy zažene.
Já jsem za tu zkušenost vděčná a navzdory titulku myslím, že to všechno není tak smutné.
Spíš daleké a neznámé. A naštěstí lidské.

12 komentářů:

  1. ... už jsem Ti všechno řekl po telefonu ... :-)

    OdpovědětVymazat
  2. už z náhledu jsem rozpoznal Tvůj rukopis posledních dní. Téma je to smutné a přitom tolik lidské, převod do BW bravurní takže nezbývá mnoho jiných slov, jen - palec nahoru Ivčo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a ještě - tak přirozené a čisté fotky jsem už dlouho neviděl, druhý palec nahoru

      Vymazat
  3. Velice citlivě zpracované fotografie v harmonii s tématem.

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkná výpověď :-)... stačily by mi 1,2 a poslední...

    OdpovědětVymazat
  5. Krasne provedeny , zpracovany pribech.

    Je snad dobre ukazat blizkou, moznou budocnost lidem, kteri stoji mimo , a nemaji, nebo neuvedomuji si ji sami.
    Nekdy je lepe moc o vecech nepremyslet, a nezabivat se zbytecnymi starostmi ktere jeste nemame.
    Kazde odobi zivote ma svoji krasu, puvab. A smutek. Nevim co je smutnejsi, jestli ze kdyz 15leta-ty strati svoji lasku, zustane odhozena-ny partnerem, a svet pripada ze konci. Nebo priprava na ultimate journey.

    Mne se tyhle prostredi nevyhnuli, diky mojim sousedum, znamim, spolupracovnikum...ktere jsem a porad navstevuji v takovych ustavech. Nikdy nezustane jen na rychle navsteve, ale vetsinou se poustim do debaty s ostatnimi,je to moje povaha,potom zjistuji pri pristi navsteve ze jiz nejsou mezi nami.

    Lide ve stari se citi opusteni at jsou kde jsou.Vyhledavaji jakoukoliv spolecnost, ktera jim neni vzdy prana.

    Nekdy je lepe se nedivat za kulisi, za oponu,zjistovat proc a jak, ale zustat jako neucastneny divaka ocekavat kam nas zivot privede a pak to brat tak jak to je, a snazit se uchopit to nejlepsi. Ovsem u vetsiny to nefunguje.


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rudy díky za ty krásný slova, který potřebuju slyšet, potvrdit si svoje poznatky a doplnit o nové. Myslím, že je pravda, že starý člověk se cítí opuštěně, ať je kde je, dokonce i mezi svými. A myslím, že ten smutek stáří pramení z poznání o pravdě života. Dokonce bych řekla, že to může být podobný smutek hodně citlivých lidí, nezřídka umělců, kteří to taky dokáží vnímat. Proto tak často tvoří dekadentně a každá vážněji myšlená tvorba se nese v tom směru. Možná to ani není smutek, ale vážnost okamžiku, neodvratnost osudu.

      Mě se hrozně líbí, že o každém tématu dokážeš velmi otevřeně a přirozeně mluvit, asi je to díky tomu, co jsi prožil a díky prostředí, které Ti to umožňuje.

      Já měla dříve také snahu vše plánovat a řešit dopředu, ale je pouze třeba být připraven a v danou chvíli pomoci. Nikdy se nedá odhadnout, co bude. Ještě nedávno jsem se bála na ty věci i jen pomyslet, aby je člověk nepřivolal. Dnes jsem kupodivu v tomto směru klidnější. Ovšem zcela jistě záleží na lidech, které člověk má kolem sebe. To by si měl uvědomit, dokud je čas.

      Vymazat
  6. Byl jsem tady a ještě mi do uší zpíval V.Merta,o to více smutno.....

    OdpovědětVymazat
  7. Téma které ze z vnějšku nějak dost špatně komentuje. Nevím, jestli lze až tak zcela porozumět vnitřním světům obyvatel těchto prostor a věkovitým, generace našich rodičů čiperněji, či méně čiperně kráčejících někde mezi osmdesátkou a devadesátkou. Občas si kladu otázky a napadají mě i takové, že až pak mrazí nad tím tušením konců.

    Nejvíce mě tu zaujala asi ta třetí. Tu předposlední bych asi vynechal.

    OdpovědětVymazat
  8. dneska mi to přijde trochu...neosobní. Pardon, jen píši svůj pocit.

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you