pondělí 18. června 2012

poetic devices




Dostal jsem se na skoro slepou cestu





Dofam ze trefim zpatky.



11 komentářů:

  1. O tvůj návrat se vzhledem k Tvým zkušenostem nebojím, spíš mě trochu zaráží ta limonáda :)

    Pocity se dají vyjadřovat v obrazech všelijak - i toto je způsob se oprávněným místem na světě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :))))))))))))))

      http://frachelli.com/wp-content/uploads/2010/04/yuengling.jpg

      Vymazat
  2. Rudolfe, spolu s tou hláškou o žlutém rajčeti níže mne to dost dost baví...

    I když tu lahev bych také čekal jinou, zkrátka bourbon:)

    Tohle jsou fotky, které si, podle mne, divák musí prožít s textem a s tím, že Tě trochu zná a já se na ně v tom kontextu dívám a jak píšu nahoře, prostě mne to baví.

    OdpovědětVymazat
  3. Určitě trefíš :)
    No a ten jantarový ležák bych si dal taky .)

    OdpovědětVymazat
  4. mám tu velmi teplý večer a velmi hnusné pivo z plechovky, které nemůže být už snad horší než cokoliv jiného (-:

    nemám obavu že bys netrefil (-:

    OdpovědětVymazat
  5. :o)))) a to až za tou Velkou louží narazíš na Tatranský čaj 82 tak dej pozor,dva na dvě je jejich velká přesila ;o))

    OdpovědětVymazat
  6. Tady hrají podstatnou úlohy barvy. Vzniklo vlastně takové užitkové umění. Tohle by klidně mohlo stát vedle dálnice v tom nepřehlédnutelném rozměru a výšce třetího patra a vůbec bych se nezlobil :-)

    A přibrzdil bych abych stačil přečíst ta malinkatá písmenka která v pravém rohu říkají "RUDY, no přece TUDY"

    OdpovědětVymazat
  7. na Tvé "slepé cestě" bych chtěl kráčet

    OdpovědětVymazat
  8. Tohle na mě není..:-) To je pánská záležitost..

    OdpovědětVymazat
  9. Rudo, původně jsem měl pocit že mi ta uříznutá láhev vadí, ale jak se sem vracím, je to lepší. Prostě přestávám vnímat co to je a užívám si jenom tvary a barvy. Dobré to je. Ve velkém by to muselo být pěkné :-)

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you