středa 13. června 2012

otisk

Každý tu zanechá nějaký otisk, byť jen na nějaký čas. Tak jako v tomto případě kdosi neznámý na již dva týdny neexistující zeď. Zeď je zbořena, člověk možná mrtvý, ale otisk zůstal. Alespoň v této podobě.

8 komentářů:

  1. NO tak tohle JO!!!

    Ja tam vidim i ksycht za tim, oci jsou u prstu,...podarilo se ti vyfotit nejakou Japanese Ninja,.... to se to teda povedlo,...ten spagatek je tam fajnovej,.....

    OdpovědětVymazat
  2. Možná by těch otisků nemuselo být ani tak moc jak jich je. Někdy mě to připadá, jako by se otiskávalo za každou cenu, nebo spíš na účet někoho jiného.

    Možná by se dalo mluvit pozitivně o těch, co žádnou stopu nezanechali a jak přišli, tak odešli.

    Tvoje fotografie připomíná výkřiky klasických malířů staré už několik staletí a dovedl bych si ji představit třeba jako přebal nějaké knihy..

    OdpovědětVymazat
  3. Tvá glosa je přesná a pokud při své úvaze o "neotiskování" svých stop hledíš třeba někam do výšin politického nebe, pak to platí téměř bez výjimky. Já jsem tuto fotku vůbec nechtěl publikovat, až když jsem při nedělní vycházce zjistil, že otisk čísi dlaně zmizel i s celou halou v propadlišti dějin, napadla mě tato kratičká úvaha

    OdpovědětVymazat
  4. Už jenom to, že existujeme, zde zanecháváme svoji stopu. Někdo má potřebu jich zanechat co nejvíce, jiný by je nejraději zametl...zajímavě jsi to vyjádřil.

    OdpovědětVymazat
  5. Docela mě děsí a mrazí po zádech, obzvlášť s textem. Funguje na stopro!

    OdpovědětVymazat
  6. Já pod tím vidím ilustraci pana Jiřího Trnky,(tedy nikoli našeho Jirky..)Zanechal ji tam nějaký podsaditý človíček v kloboučku, který se tam opřel, zatímco si vysypával z boty kamínek.

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you