sobota 25. února 2012

…chvilka času pro sebe, pro druhé…


Jsou chvíle, kdy si i ti nejpracovitější z nás najdou chvilku pro odpočinek. A když to neumí, je dobré jim připomenout, že nejen prací je člověk živ. 

Čas od času se mi podaří vytrhnout našeho kolegu Luboše Blažka nejen z procesu pracovního, který ho snad již téměř celého pohltil, ale i z náručí kruhu rodinného, což si pokaždé, když se tak stane malinko vyčítám. 
Pod záminkou společného fotografování vyrážíme takto čas od času mimo své domovy, abychom většinou u kávy prostě pokecali. 

Naposledy se tak stalo minulou sobotu, tedy 18. 2. 2012.

…mluvítko, do kterého se ohlašuji…


Ale v zájmu pravdy musím konstatovat, že se nám občas opravdu podaří domů na paměťových kartách v útrobách našich aparátů donést i nějakou tu fotografii.
Luboše pak vracím zhruba po třech hodinách přetřásání všeho nejdůležitějšího a po doplnění kofeinu do žil, jinak vcelku nepoškozeného zpět do kruhu rodinného doufaje, že mi jeho dočasná absence bude jeho blízkými odpuštěna. 

Tyto výlety bývají téměř pokaždé okořeněné i nějakým malým dobrodružstvím. Nejinak tomu bylo i onehdy, když se na Luboše vrhl akční securiťák obchodního centra. 
Protentokráte postačilo pouze vysvětlení, že kolega v rukách dřímajícím fotoaparátem v místech kde  se to nesmí nefotografuje, nýbrž abstrahuje. 
Tímto se mi podařilo mladého snaživého sekuriťáka, kterému chyběl přední zub přesvědčit, že je Luboš celkem neškodný jedinec.    

...čtením informací na vchodových dveřích si krátím chvíle po zazvonění…

Když jsem v tento den předával pln nových informací a zážitků Luboše rodině, zamával mi ze dveří dřevák. Připadal mi unavený, ale tak nějak šťastný. V duchu jsem si říkal, že je dobře, že už těm krutým mrazům odzvonilo, protože ještě pár dní a ten chudák dřevěný by se v kotelně asi udřel.


Tedy pokud by mu dřív nedošlo uhlí. 

…Pinokiův odložený nástroj…

Tak tedy mohl konečně i Pinokio odložit tu zatracenou lopatu, kterou přihazoval neúnavně uhlí do kotle v jejich domě. Mohl si konečně promazat si své sukovité končetiny voňavou leštěnkou na nábytek, jejíž vůni mi vítr naservíroval pod nos. 

Konečně mohl alespoň na chvíli vykouknout ze dveří a zamávat mi, aniž by mu po provedené údržbě vrzal jediný kloub.

A také si snad konečně najde i chvilku na Panenku, které to prý po vykoupání a po vyspravení potrhaných šatečků velice sluší. 

Je fajn najít si chvilku pro... 

...nechť si prosím každý doplní ;-)


13 komentářů:

  1. Ty ses nám nějak rozepsal :) A čtivě. Představa jak ukecáváš sekuriťáka, že Luboš nefotografuje ale abstrahuje a tomu černooděnci s kšiltem a obuškem to stačí, je jak z filmu...
    A taky je dobře, že mají u Blažků aspoň pořád toho Pinokia, když je pořád Luboš v Čudu http://www.youtube.com/watch?v=9bmhBHjb12k

    A taky soudím, že se u Blažků bez Luboše trochu bojej, když mají tak pekelně zabezpečený mluvítko i vchod, což jsi zaznamenal a upravil velmi koukatelně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S Lubošem se Jirko nikdy člověk nenudí. Cesta autobusem... To je teprve zážitek! Hlavně pro všechny spolucestující, se kterými se (alespoň s většinou) stihneme během cesty seznámit. To se pak nikomu nechce na konečné ani vystupovat. Včetně šichtou zmordovanému řidiči, který se v jiné nudné šedivé dny těší, až na konečné vyluxuje vůz, přeblejskne palubku, čelní okno a světla zbaví mušek a konečně se odebere k domovu nakrmit hladové krky.

      Vymazat
  2. chvilka času pro sebe a ostatní se mi poslední dobou nedaří vyšetřit. A jak to tak v práci vypadá, nebude tomu jinak. Ale inspirován Tvým povídáním se s tím pokusím poprat - pozvu Františka a Petra na pivo. To je nápad ! Frantóóóó, Petřééééé
    A díky, že jsem se pobavil textem i fotkami

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo. Ta práce. Mám takovou teorii. Na jedné straně jsou lidé, kteří mají práce tolik, že jim téměř na nic jiného času nezbývá a na té druhé straně jsou lidé, kteří práci nemají (nebo ani mít nechtějí, ale to je zase samostatná skupina). Kdyby si to tak ty první dvě skupiny mohly rozdělit... ;-)

      Vymazat
  3. Po dnešní probdělé noci je tvůj článek velice osvěžující a fotky jsi také dobře vybral, díky Míro.

    (jedničku si dovedu představit v bw, jako solitér)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem toho mnoho nenaspal. Ne snad, že bych někde vířil noční život, ale prostě jsem blbě spal a asi od jedné nespal skoro vůbec. Znám to Milane. Jsem rád, že jsem ten čas částečně vyplnil něčím (tímto příspěvkem), co jiného osvěžilo.

      Vymazat
  4. Krásně jsem si pokoukal i početl. Tohle vám trochu závidím. Já v okolí bohužel nemám podobně postiženého jedince, se kterým bych vyrážel do ulic nebo přírody. Ale se mnou by to asi stejně nikdo nevydržel. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Velice dobra psani a pokoukani, jsem rad ze sme dostali dalsi podrobnosti o nelehkem zivote Pinochia, a je dobre ze foceni a prochazky z kolegem Blazkem spestruji tvuj zivot po praci, kterou je clovek zanneprazdnen vetsinou doby v nasim zivote. Mimo spani,.......
    A myslim chvilku pro,... si kazdy asi stejne najde,... ale mneli by jsme si najit i chvilku pro to ono.....zivot neni tak dlouhy jak se zda...

    OdpovědětVymazat
  6. Tak psaní pobavilo velice. Tenhle článek je především o textu a vůbec to ničemu nevadí. Fotky doplňkové a asi bych je dal v BW..

    OdpovědětVymazat
  7. Mirku, to psaní je opravdu... Je dobře, že pána Blažoura občas vyvenčíš na kafe a když se k tomu podaří i fotky, stojí to ve Vašem obojím případě za to.

    Tady z těch fotografií se mi líbí nejvíc první a beru ji s názvem jako hodně dobrou, ty bylé jsou pro mne už "jen" ilustrační.

    OdpovědětVymazat
  8. Je dobré mít Míru Jarého v dobách kdy se vede, ale hlavně i když se nevede. Míras díky ... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Moc pěkné povídání a fotečky Míro - u něčeho jsem se zasmál a u něčeho hodně zamyslel - važme si lidí kteří na nás myslí,dokáží nás rozesmát ale i pomoci,radují se z našich radostí a pozor - dělají to proto že takoví jsou,nečekají něco na oplátku - říká se jim přátelé.

    OdpovědětVymazat
  10. Moc ráda jsem četla tohle fajn povídání :-).Fotky mě baví a ta první je moc fajnová :-).

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you