pátek 29. července 2011

na vahách a na vážkách



tak jsem už čtvrtý měsíc doma... čímž myslím v pracovní neschopnosti
je to zvláštní čas
mám dělat, co mě baví, a na co čas nebyl, mám se učit nové věci...
to mi radí lékař
a tak to dělám
učím se být na sebe hodná
fotím často, hodně často
nejvíc tam, kde je mi nejlépe
uprostřed přírody
můj disk znovu plní fotky, kterým kamarádka říká "psychiatrická léčebna"
bydlím na venkově
bydlím v ornitologickém ráji

a pak jsem občas na vážkách
...
mám FOTO-BOOKu co dát?
na výlety do měst, na akce...
...nechodím tak často, aby příspěvky byly pravidelné...


první dvě dnešní fotky jsou z vernisáže výstavy v mikulovské galerii Efram,
vážka z jednoho báječného fototoulání s partou čtyř wildlife fotografů...

PS: fotky vlh krmících mladé sem asi nepatří, ač jsou jedny z nejvzácnějších, co mám...
...vyčekané několik hodin v krytu :-))

(více fotek z tohohle fototoulání zde a zde)

8 komentářů:

  1. k textu mi nenáleží se vyjadřovat, snad jen, že je upřímný, a pak přání, ať jsi zase brzy v pořádku, a doufání, že nejde o nic vážného. Obrázky jsou krásné, nemám k nim výhrady... Pěkné dny přeju. Eva S.

    OdpovědětVymazat
  2. Renko, "sem asi nepatří" ?????

    Patri sem vsechno co je mineno k vystaveni ...
    Fotky prirody take,..

    Tvoje zpovedi naznacuji tvoje vnitrni problemy, a vypada ze si nejses jista se o ne podelit takhle na verejnosti, tak alespon se snazis ukazat svoje pocity jako vahy ktere se asi naklaneji na jinou stranu.

    "Wildlife" photography se deli na dve kategorie. Jedna ukazuje krasy prirody, nad kterymi se nam zatajuje dech, peclive nalezene, vykalkulovane, vybrane ze stovky snimku, pozadi pripravene ,photograf pripravuje okamzik a jen ceka ,i mesice.Nakonec vybrat to nejlepsi a povesit na zed.
    Druha kategorie mne pripada jak lovci beze zbrani,oblecou se do kamuflaze,doslova, vystopuji obet, a zaver je zastrelit, a povesit na zed trofej, nebo vyfotit a poveit na zed trofej (dukaz), V tomto pripade photografie je jen mala cast vlastniho procesu, ne vysledek, a neni to to, pro se to cele dela, jen dukaz jak "tady jsem byl" fotky s dovolene.
    Tvoje fotky s prirody maji urcitou jemnost a citlivost tobe vlastni

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Renko, na mě to působí jako celek a věřím, že s dobrým koncem...
    Z fotek dvojka, myslím, že vyjadřuje nejvíce tvé pocity a je mému srdci nejbližší :)

    OdpovědětVymazat
  4. Předně Ti přeji, aby tenhle tvůj nečas co nejdříve pominul...

    Ten cyklus ve spojení s textem je fajn...

    Je vidět, že Tobě to fotografování dává cosi navíc, co moc potřebuješ. A to je dobře :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Otázku co někam (nejen sem) patří či nepatří bych vůbec neřešil. Neboj se dát i ty wildlifovky, klidně se rádi kouknem i na report z toulek s partou fotografů - tím chci i říct, že jsem prošňupal ty odkazy a že prostě dobrý!

    K zde právě uveřejným snímkům - je to hra, dobrá práce se světlem a kompozicí a je to jedna z "disciplín", která ti jde. Je to tvůj rukopis, tvoje nálada... a líbí.

    A přeji ať se podaří tu neschopenku co nejvíc zkrátit.

    OdpovědětVymazat
  6. Rudy :-) Tvé rozdělení WL fotografie je zajímavé...ale myslím, že rozumím myšlence... :-)) pro mě je to zae ještě trošičku jinak...je v tom ohromný obdiv ke všemu živému, k tomu, jak to "funguje", čím víc poznávám, tím víc žasnu...a příliš nemám chuť to nějak vylepšovat... jestliže fotím ptáka, který žije skrytě, tak "připravit scénu" tak, že tem nebude stébélko přes něj...by mi přišlo divné... stejně jako při "lovení" záběru ohrozit třeba návrat rodičů na hnízdo...prostě pro mě je WL hlavně o pokoře, znalosti přírody...a touze tu nádheru dát dál... Zažila jsem to...třeba i v práci, když jsem svoje - byť velmi nedokonalé - fotky ptáků na Dyji připravila do prezentace, vytiskla na stránku i s názvy... a pak jsme si s našimi dospělými mentálně handicapovanými klienty povídali, co že to denně vidí, když chodí okolo... To byl úžasný čas... A promítala jsem ty fotky babičkám na zařízení s demencí...vždyť ony vyrostly v kontaktu s přírodou (vesměs to jsou u nás lidi z vesnic) a teď už roky neviděly... a někteří lidé třeba ani neviděli ještě vlhu... Kolem nás je tolik nádhery... stojí za to se o ni dělit... Vím, že u WL jsem na začátku, nemám techniku, jen tu touhu a obdiv ke všemu živému...s tím to chci fotit...
    Jinak: pro všechny - je to tak asi nejjednodušší: peru se s postinfekčním chronickým únavovým syndromem...vznikl jako následek těžkého zánětu slepáku, který byl pozdě poznán a ne zrovna ideálně léčen... A prostě to chce teď čas...čas pro imunitní systém, aby zregeneroval. Energii velmi rychle vypotřebuji a velmi pomalu doplňuji...taky mám problém sledovat více věcí a více věcem se věnovat...z toho vyplývají mé "výpadky", kdy se tady dny neobjevím... ty otázky, zda mám co dát, jsou logické...věci se mají dělat dobře...v malém společenství záleží na každém... Díky moc za povzbuzování a zájem, věřím, že to bude ok...jen prostě vydržet :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Renko, tvoje zpodobnovani prirody je mne velmi blizke. Z pochybnuji jen hromady fotek na vsech dostupnych servers ktere zpodobnuji zvirata na svych fotografiich tak ze nepoznas jestli je to "wildlife" nebo ZOO.
    Tim pripravovanim sceny nemyslim uklizeni stebel atd. Myslim Stopovani zvirete, poznat jejih zvyklosti, kam a kudyma chodi a potom si vybrat nejlepsi pohled, uhel, atd a cekat.
    Tak to delaji vetsina WL photografu co znam.

    Krytizuji postup lovcu, kterych hlavnim ucelem je prinest dukaz o videni dotyzne zvere, ne vytvorit obraz, ukazani opravdu v prostredi jak zije a krasu toho..

    OdpovědětVymazat
  8. K tvemu syndromu, preji brzke navraceni do "normalu". Mozna vetsi sila asebevedomi.

    Jestlize cervene nepomaha, doporucil bych upgrad na slivovici.

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you