neděle 31. října 2010

Snílek




Že Tebe smím jen nelíbat, tak bývám někdy hranostajem. I zahradou, co zarostlá je a obcházím svůj celibát. Také bývám medvědem, jemuž se hvozd v hrůze klaněl...jen Tobě jsem lízal dlaně, Tvé dlaně, zbraně medové. A tanečníkem v cirkuse jsem. A lvem, co přečte noty a na stříbrném podnose rozváže Ti boty. Jsem žhnoucí vločkou na nose...Ne-li rádo, stalo se. Ač lampu k oknu blíž Ti nedal, zazvonilas...na souseda! Abys byla v bezpečí. Dost bílá na to, abys žila...jen na hrdle Ti tepe žíla a mně škube obočí. Napil bych se teplé krve, jak bylo by to nepoprvé a lapka Měsíc by se smál. Nikdy bych Tě nelíbal! Proto jsem Já z této fotky, proto Ti On zuje botky a proto znám nejvíc z života jepic. Jsem mrtvý komár. Necelý měsíc...

16 komentářů:

  1. Františku, kdysi jsem psala pro Písmák.cz.... musím říct, že ten text - to je tedy těžký kalibr. Bravo. Jsem okouzlena. Mám ráda, když Tě text překvapí neobvyklými spojení i vyústěním. Máš talent, skutečně... a fotka v tomto případě pro mě až na druhém místě, ačkoli je také zajímavá... Jo a bude líp:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Teda ten text... Klobúk dole. Môžem iba závidieť. Proste mi to berie dych. Je to vážne super.

    OdpovědětVymazat
  3. Františku, připadám si jako nemluvně, nebo jako kdybych měla napsat něco v cizí řeči - tak strašně pokulhávám ve schopnosti okomentovat nějak adekvátně, víš, nějak Tobě rovně, něco tak dokonalého, jako je tenhle text. Myslela jsem si, že Tě už celkem znám, ale tohle mi znovu vyrazilo dech... Chci se zeptat - jak dlouho Ti trvalo tohle sestavit, od prvních myšlenek a slovních spojení po expedici na monitor?

    Vím, že by se tohle nemělo pitvat na kousky, ale přece Ti napíšu, který verš pro mě nejlépe tančí:

    "Jsem žhnoucí vločkou na nose...Ne-li rádo, stalo se."

    A stejně jako u Martiny - ráda budu čekat měsíce na takový krásný kus práce.

    Má nejhlubší poklona.

    OdpovědětVymazat
  4. Uf, děkuji moc...

    ...myšlenka přišla včera v práci, sedl jsem si s papírem a cigárama na dvorek a za hodinku byla kostra, další hodinku po práci mi trvalo proškrtání a poladění rytmu a některých slov a pak jsem to dal na monitor. Ale tohle zrálo dlouho, tu fotku mám už asi měsíc a věděl jsem, o čem by měl být text, jen ta erupce přišla až včera. A to pak musíš sednout a neodejít, dokud to nenapíšeš.

    Martino - já jsem psal taky na Písmáka, asi před deseti lety, ale odešel jsem, protože to tam bylo jako všude - kupa neumětelů arogantních a pak banda literárních snobů, s kterýma jsem se nechtěl kamarádit:-) Mnohem lepší a víc profi web byla Poesie.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Souhlasím Františku:-) vidíš, tak já tam byla cca před šesti lety a jen velmi krátce.... teď jsem koukla a ty mé výtvory tam furt jsou, asi to vymažu:-)

    OdpovědětVymazat
  6. poesie.cz neexistuje:) mi to hlásí

    OdpovědětVymazat
  7. A to mne ospbne vadi mnohem ze vseho nejvic:
    arogantni snoby, ve vsem.
    Ti neumetelove :)) hezky slovo.
    Ackoliv "arogantni snob" a "neumetel" je vetsinou to same, ponevadz ti co neco umi, si vetsinou na nic nehraji a drzi se stranou.

    OdpovědětVymazat
  8. Kolego, závidím Ti že umíš zacházet se slovy. Obrázek dobrý, marně se snažím rozklíčovat objekt v horní části uprostřed.

    OdpovědětVymazat
  9. Nu měl by to být mrtvý komár, kolego.

    OdpovědětVymazat
  10. Ten text tedy zabírá a to silně.

    Tu červenou bych do té fotky necpal. On si to divák dovede docela dobře představit sám, tedy pokud nemá smůlu a místo toho nevede traktáty o abstrakci.

    Tedy fotka bez toho červeného výborná a s textem smysl dávající :-)

    OdpovědětVymazat
  11. No podle textu komár, to jo, ale co to je ve skutečnosti, to si se svejma očima nejsem jistej. Budu muset věřit tomu co je napsáno.

    OdpovědětVymazat
  12. Já bych mu toho komára věřila, pane kolego. Ne, že mám lepší oči, ale jsem koza důvěřivá:).

    OdpovědětVymazat
  13. Mě se tohle dílko líbí moc. Nechala jsem ho na sebe déle působit a vyznívá opimisticky. Graficky je mi to blízké a vidím v tom několik věcí. Tak za prvé rozkročenýho šaška s rolničkami, jak skáče mezi paneláky, to je taková crazy představa, pak tam taky vidím vánoční hvězdu, jak se rozprostírá nad lidskými příbytky a přináší očekávanou pohodu no a pak tam cítím veselýho blázna, klauna, co se vznáší nad našimi hlavami a chechtá se nám...

    No a teď ten text. Prostě nádhera, opravdu poezie, klaním se. Vyznívá pro mě ve spojení s fotkou tragikomicky a to je poloha, kterou já můžu...

    OdpovědětVymazat
  14. přeletět přes propast a zachytit se... kde a u koho...to musí každý sám... text čtu už druhý den a užívám si ho... moc fajn, Františku, umíš...

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you