sobota 16. října 2010

mým krajem

mým krajem podzim táhne zná smutky rybníků zanechá hnízdo prázdné volavek, rybáků vinice odhalená ukryje něhu svou pod lisy v tichých sklepech potkáš se s královnou na jaře dívkou byla přes léto vyspěla na podzim zralá žena se zimou umírá záblesky paprsků i písně husí kdo jednou ochutnal navždy pít musí

5 komentářů:

  1. Ta báseň je krásná a tahle fotografie k ní může být. Nicméně převažuje ve mě to čtení a dojem z něj.

    A abych to nepojal tolik vážně tak ještě poznamenám, že když jsem viděl nejdříve fotku tak mě okamžitě vyskočil z asociační paměti chytrý bratr Žižka a jeho oblíbení křižáci, hlupáci českých rybníků, mokřadů a bažin :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Josefe :-)) vznikalo to naopak... fotka je z nádherného toulání se kolem hlohoveckého rybníka a text je k ní - možná ale zachycuje celou atmosféru toho odpoledne, což v té fotce koncentrované není....To odpoledne bylo hlavně o pozorování desítek a stovek vodních ptáků...
    Díky za písmenka :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Je hodně pochmurná..a já bych teď potřebovala spíše opak..:-)..takže vlastně se mnou souzní..

    OdpovědětVymazat
  4. Ivano, nevím, jestli pochmourná - přemýšlím nad tou Tvou větou už dva dny...ale nevnímám pochmournost...možná i tím, že jsem tam byla....nemá být pochmourná...jen podzimní... právě to světlo odrážející se i v bahně, je pro mě tou nadějí jara, tou písní o ztrátách, koncích a nových začátcích...

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you