pátek 1. října 2010

(I) v dešti zpívám...

Dnes jen krátce - fotografii, která ve mně rozehrává škálu pocitů, úvah, přemýšlení.... Občas jsme v pořádné průtrži.... strachu, starostí, někdy bolesti, někdy zlobí děti, někdy naše polovičky, někdy to, že jsme sami... Někdy jen kape...ale pořád.... každý den, týden, měsíc...stále to samé a nám se už nedaří odhánět neodbytné "PROČ"... Měla jsem "deštivý" rok.... plný nádherných chvil, ale i plný hluboké bolesti, smutku, boje... Jen Bůh ví, nakolik to jde ruku v ruce... Nejsem človíček, co žije minulostí, ale taky vím, že moje dnešky a zítřky z minulosti vyrůstají... bez zkušeností, bez bolesti a radosti včerejška, není radost dnešní... Kdo pořádně nepromokl, neváží si suchých bot a ponožek :-)) Ale dost už přemítání, až moc dobře každý z vás ví, o čem to je... Tak už jen fotku, která to přemítání probudila... a pokud by se někomu jedna z deštivého toulání líbila, tak tady jsou další.

16 komentářů:

  1. Renko, všechno jsi napsala.... a věř mi, že dnes z hloubi mé duše... děkuji Ti za to...

    OdpovědětVymazat
  2. Renko, čím dál víc se těším na každý další příspěvek od Tebe. Je vždycky jakoby nenápadný, na nic si nehrající, jakoby bez ambicí na to urvat čtyřicet komentářů, ale je moudrý, opravdový, čím dál svižněji psaný, a jako celek je to velice, velice krásné. Mám jako Martina nutkání Ti poděkovat - takže děkuju Ti.

    OdpovědětVymazat
  3. V souvislosti s tímto článkem si dovolím obecnější poznámku. Berte to, prosím, jako pouhé konstatování. Zdá se mi, že tu začínají převažovat texty na úkor fotek. I oba komentáře nade mnou se týkají textu. I já za něj musím Renatu pochválit. Napsala to opravdu krásně. Ale za fotku chválit nebudu. Je pouze tématickou ilustrací k článku a hodně mi vadí hlavně splývání světlého deštníku s oblohou. Víc psát radši nebudu..promiň, Renko..

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já viděl Tvoje "Příběhy pod deštníky ta Tvých www. To vypadá velice dobře a zvláště některé fotky jsou moc pěkné. Celkově to tvoří hezký a hlavně nosný cyklus :-)

    Tady ta fotka co jsi dala k textu mě přijde jako nevyužitá šance k vytvoření celku s moc fajn textem co tu čtu.

    Když už tak, bych u ní asi 35% levé prostě ufiknul. Lépe, viděl místo ní některou z těch co máš na svých www.

    OdpovědětVymazat
  5. Díky všem za komentáře. Tady u té fotky mi opravdu šlo o kombinaci písně na deštníku a textu... Je pravdou, že na FB nevybírám jen podle fotek (proto třeba na PE je fotka jiná), ale podle propojení s textem... hodně fotku vnímám jako ilustrační...a připomínky k ní jsou naprosto oprávněné... Taky je pravdou to, co píše Ivana - sama pro sebe jsem včera přemýšlela nad tím, že "primárním účelem blogu jsou fotografie" (teď nehledám přesné znění z Pravidel) a jak k tomu mám přistoupit. Atmosféra tady mě hodně vybízí k textům, řekla bych, že tím je FB hodně ojedinělý, ale možná bude na diskusi, jak se to vytříbí... :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Musím říct, že jsem také shlédla i ostatní fotky a vybrala bych jich k tomuto článku více a i ty, které mě zaujaly více... ale ať je to jak to je, mě to, co jsi psala velmi oslovilo

    OdpovědětVymazat
  7. Fajn písmenka a výborný snímek !

    OdpovědětVymazat
  8. Tak já taky spíš obecně. Něco jiného jsou pravidla a něco jiného je přirozený vývoj. Jsme živý organismus, a má-li tady být lidem (nám i čtenářům) dobře, neřešila bych přednost textu před fotografií. Opravdu bych to připsala přirozenému tíhnutí, a prolínání oborů je přinejmenším v pořádku, pokud to není přímo vítané (protože poměrně ojedinělé). Myslím si, že začít poněkud korigovat ve smyslu dodržování pravidel, brzy se to projeví na celkové atmosféře volnosti. Já si třeba textovou složku FB nesmírně užívám, a obrázků ilustračního charakteru tady mám víc než dost...

    OdpovědětVymazat
  9. Jinak ale Ivanko je mi jasné, žes to myslela poněkud jinak, ne jako protest proti prolínání dvou složek - jen jsem se trochu zamyslela a odbočila.

    OdpovědětVymazat
  10. Já bych tu k té diskuzi o fotkách a textech či naopak jenom krátce připsal můj pocit, že vzájemné všímání si fotografií které sem vkládáme ať už jsou ilustrační či prioritní považují u téhle party jaksi za přirozené.

    Výjímka se najde vždy. Tady je jí ta fotografie která je vždy v levém horním rohu úvodů TOPů 12/1000 :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Je jisté, že jakékoli vnucování čehokoliv každého dřív nebo později otráví. Pepa má ovšem pravdu, že vnímám zcela přirozeně od začátku tohle místo hlavně jako prezentaci dobrých fotek. Alespoň se o to tedy snažím. Ovšem i já jsem podlehla svodům se tu poněkud realizovat i textově. Já si toho vážím. Ať se podíváte kolem sebe kam chcete, všechno je povrchní, samá komerce, reklama, bulvár, obrázky a normální slovní projev, který má hlavu a patu skoro nikde není. Vnímám to jako vzácnost. Ale text jsem prostě vnímala jako doplněk fotky, jako přidanou hodnotu, kdežto ty fotky beru jako základ. A nějaká pravidla ani nemám na mysli..

    OdpovědětVymazat
  12. :-) Pravdou je, že mě těší, když se mohou text a fotky doplňovat, to je na FB jedinečné... Ta volba fotky tady asi nebyla ideálně zvolená, opravdu mi šlo o text na deštníku, asi to chtělo zachovat větší odstup, nechat "širší hranice".... a text by mohl být stejný... zkusím se přiučit... :-) Přeju všem krásný večer a díky za písmenka :-) a váš čas. R.

    OdpovědětVymazat
  13. Nu proto jsem dopsala dodatek, že to nebylo nic proti Tobě, o pravidlech jsem spíš reagovala na Renčinu zmínku o primárním účelu FB. Máš teď velikou pravdu, když mluvíš o povrchnosti a plytkosti, komerci.

    Je nás tu málo, mnohdy čekáme tři dny na nový příspěvek, ale zážitek je pak o to větší, člověk si dá práci věc vychutnat, nasáknout, užít si ji i poctivě se zamyslet a zareagovat... Neříkám, že jsme lepší, smrdělo by to elitářstvím, jen prostě... tenhle formát fotoserveru mně osobně vyhovuje čím dál více, pro to mikroklima, které tady vzniká (i když je to riskantní - osobnější vztahy mohou vést k větší vztahovačnosti, větším křivdám, než v anonymním prostředí megaserveru... Ale stojí to za to...)

    Nu a stejně myslím, že by FB měl unést, že občas někdo postaví příspěvek na textu, pokud přiložená fotka nebude vyložený průšvih. A mně se Renčina fotka líbí dost, hned mi při otevření zazněla ta nádherná melodie a text mi krásně "pršel na parapet", neměla jsem vůbec pocit, že by fotografie pokulhávala. Hlavně už jsem si tady v prostoru FB přestala klást otázku, zda by fotka obstála sama o sobě (ještě nedávno jsem se takto tázala). Teď to chápu tak, že sem vkládáme příspěvky podle jiného klíče, než jsme byli zvyklí. Ne ty vizuálně nejlepší (tady si protiřečím s pravidly, vím), ale ty, které cosi vyprávějí, nesou, odrážejí, dokládají,... ale hlavně komunikují... Nu a tak...

    OdpovědětVymazat
  14. Ano, všechno se to vyvíjí, dejme tomu volnost..jde tady především o sdělení a sdílení..

    OdpovědětVymazat
  15. Tak jsem prošmejdila celý cyklus - krásné je to...

    OdpovědětVymazat
  16. Renko, to psaní tedy je...přemýšlím, či je to ročním obdobím..že máme takové podobné pocity a jak píše Martina, Dnes z hloubi mé duše.

    Prohlížel jsem si ten Tvůj celý cyklus - to je opravdu velice dobré. Tady bych byl pro, aby vedle téhle hezky rozezpívané fotky visely další čtyři.

    Moc si vážím Ivany, že od boku vypálí, co si doopravdy myslí. Já osobně jsem taky spíš zatížený na to, aby v popředí článku stála fotografie. Na druhou stranu TADY je mi natolik dobře, že mi vlastně vůbec nic nevadí....

    Nějak mi ty myšlenky mimorozchodně plynou, ještě jsem se úplně neprobudil.

    A ještě to - mám moc rád tu Tvoji hloubku a životní pravdu tak jednoduše a obyčejně podanou.

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you