neděle 24. října 2010

Breakfast with John


John je muj soused, je mu 96let a sem tam spolu jedeme na snidani. Jediny zapor toho je , ze John ridi.
Vyrustal v Little Italy NYC, jeho otec mnel holicstvi a protoze maminka umrela, tak John, zatimco tatinek pracoval, se staral o rodinu. To dela do dneska. Puvodem s Italie, umi vyborne varit. Za druhe svetove valky bojoval v Pacific, byl kuchar.


Nastehoval se do domu vedle, zaroven s nami, 2002. Pomahal mne pri ruznych upravach, jako pokacet stare vetve, opravit plot...  vek ho v nicem nezastavi, ... protoze mnel laser operaci na ocich, tak vidi lepe nez ja v brylich, takze mne vzdy cetl navod pokud jsme neco delali.
Pred mesicem si koupi zbrusu nove auto. Ne ze by neco bylo spatneho s jeho "starym", ale rikal ze chce neco jineho.


Po dlouhem cteti jidelnicku, si vzdycky objedna livance ze syrupem. Na kavu se vzdycky tesi.

18 komentářů:

  1. Není to tak dávno co jsem si tu říkal, jak moc bych uvítal Tvoje fotky, momentky a příběhy vypovídající o prostředí a lidech kde žiješ.

    Nejen proto, že je to trušku něco jiného než tady u nás. Zaoceán, je prostě zaoceán :-)

    A píšeš to moc pěkně. Je to hluboce lidské, úsměvné a tak akorádek s nadledem :-)

    No tu první bych nahoře řezal. Ale to Ti neříkám nic nového :-)

    V každém případě se těším na další Tvoje příběhy :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Rudy potěšíl jsi, pěkné vyprávění s krásnými fotografiemi.
    Magdalena Smolková

    OdpovědětVymazat
  3. Rudy, to je bezvadné! Vy TAM žijete úplně jinak než my tady a je pro mne zajímavé vidět to zprostředkovaně od Tebe.

    ...John je frajer:-) Krásnej člověk.

    ...tu horní fotku bych řezal:)

    OdpovědětVymazat
  4. Kouzelný člověk. Trošku mi připomíná mého dědečka, který se ovšem bohužel takto vysokého věku nedožil.

    OdpovědětVymazat
  5. Jo, ten kdyz uvari italsky jidla, tak to se pak musi zapijet with red burgundy nebo pinot noir

    vzdycky spolu flasku vypijem.

    OdpovědětVymazat
  6. John je správnej FÍK, pozdravuj ho ode mě :-))

    OdpovědětVymazat
  7. JO, budu... jeste fotku ani nevidel..

    OdpovědětVymazat
  8. Rudy, moc dík za pohled za oceán.... :-) je fajn, že máš takového člověka nablízku... asi jste si darem jeden druhému...

    OdpovědětVymazat
  9. Rudy, to je báječný článek, báječné fotky. Prosím Tě, pokračuj s nima. Úplně mě to uhodilo do očí, ten rozdíl, mezi našima posledníma fotkama. Já je mám jak ze sna, opravdu jen pocit a u Tebe to žije, jede, snídá, směje se...prostě je tam živoucí člověk v barvách se svým nádherným příběhem, jehož jsi i Ty součástí. Mě to úplně vtáhlo do děje, jakobych tam byla s váma..chtěla bych tam být s váma..vidět Tě v brejličkách a cítit vůni kávy..také se na ni každé ráno těším, zvláště v neděli..:-)

    OdpovědětVymazat
  10. Ivo, obycejne v sobotu, v 7 rano uz na mne ceka.
    Kdyz prijdes, budes vitana. Jezdime do "All American Diner" ,otevreno 24/7, asi pet minut jizdy.

    Jsem velice potesen, ze se ti libi.

    OdpovědětVymazat
  11. skvělé ze všech stran (nejlepší pizzu jsem před lety měl v Little Italy NYC :)... -k

    OdpovědětVymazat
  12. Kevin, to mas pravdu, ale pizza je vubec v celym NYC best!! A kdyz prekrocis Canal street, tak ses s Little Italy v china town a mas nejlepsi cinsky! To je na NYC to nejlepsi, a to je za cim je mne smutno.Zil jsem tam od 1980 - 2002. To je dost let aby ses citil jak doma.

    OdpovědětVymazat
  13. Pro mne Tvé nejsilnější vyprávění a fotky, které jsem tu od Tebe na FB našla...

    OdpovědětVymazat
  14. Moc dobré rozprávanie, podporené fotkami. Jon zaslúži obdiv.

    OdpovědětVymazat
  15. Dik Siggi,

    Martino, jsem opravdu rad, ze se libi, jsou to moje prvni momentky tady....

    OdpovědětVymazat
  16. Rudy, Rudy, prosím, víc takových krásných nahlédnutí, jsem nadšená... Jsi člověk barev a života, tak "kašli na umění" (to je nadsázka), a ukaž nám častěji svůj život! Připojuji se k Martině - pro mě je tohle také to nejlepší od Tebe. Prostě příběh jednoho člověka... Johna od nás pozdravuj...

    Mé prababičce bylo 97, když zemřela. A když jsme jeli do Lovčic oslavit její devadesátiny, nemohla se dočkat, tak nám jela naproti na kole:).

    OdpovědětVymazat
  17. Už to tady dnes píšu podruhé. Jsem překvapen šířkou Tvého fotografického záběru. Hodně silné fotografie. Blahopřeju :-)

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you