neděle 5. září 2010

Němé dialogy


VE SVÝCH FOTOGRAFIÍCH SI RÁDA POVÍDÁM
HLEDÁM VZTAHY MEZI MNOU A REALITOU, KTERÁ MNE OBKLOPUJE
ZJISTILA JSEM, ŽE OBYČEJNÉ VĚCI, KTERÉ DENODENNĚ POTKÁVÁM,
A TÉMĚŘ JE NEVNÍMÁM, JSOU PRO MNE VLASTNĚ ZÁSADNÍ.
TUTO PRAVDU SI ČLOVĚK UVĚDOMÍ AŽ TEHDY, POKUD NĚCO ZTRÁCÍ
PROSTĚ JEDNOU PŘIJDE ČAS ZTRÁT A MOŽNÁ I NÁLEZŮ
TO ZÁLEŽÍ NA ÚHLU POHLEDU

ČASTO FOTOGRAFUJI SVOJI ZAHRADU A ZAHRADU SVÝCH RODIČŮ
ZNÁM JE OBĚ ZE VŠECH ÚHLŮ VE VŠECH ROČNÍCH OBDOBÍCH
POKUSILA JSEM SE NA NĚ PODÍVAT JINÝMA OČIMA
KVĚTINY, STROMY, PTÁCI A KAMENY JAKOBY PROMLUVILY
POSEKANÝ PRÁZDNÝ TRÁVNÍK SE STAL FILMOVÝM PLÁTNEM
NA KTERÉM DEFILOVALY SCÉNY Z MÉHO DĚTSTVÍ
ČÍM PRÁZDNĚJŠÍ SCÉNA, TÍM VĚTŠÍ PROSTOR PRO FANTAZII
V HLAVĚ BĚŽÍ TITULKY NĚMÝCH DIALOGŮ
________________________________________
 
Společně s cykly Moje zahrada a Víkend u táty tvoří právě tyto fotky včetně doprovodného textu mou právě probíhající výstavu na FotoFestu ve Znojmě.
http://www.fotofestznojmo.cz/index.php?site=vinne_putovani_2010

12 komentářů:

  1. Ivano, jako obycejne, velice nadherny clanek a fotky. Vsechny jsou mne velice blizke a muzu jedine nesouhlasit s nazvem, nejsou neme pro mne.Vratili mne okamzite o par let zpatky, asi 40, a ukazuji a vzbuzuji ve mne vzpominky ktere byli zatlaceny v me pameti jinymi vzpominkami, nemilimi. je zajimave, ja ty spatne vzpominky vzdycky zatlaci ty dobre. aspon se snazi.
    Tvoje perception of reality je velice pusobiva.
    Thank you!

    OdpovědětVymazat
  2. Výborné fotky, to je Tvoj štýl, podľa toho Ťa poznám.

    OdpovědětVymazat
  3. To je neuvěřitelné, co můžou ty nejobyčejnější věci udělat. Ty fotografie ke mně mluví o čase, o péči, o řádu, ale ze všeho nejvíc o čase. Promiň, pokud teď budu příliš osobní, ale to ty fotky... Přemýšlím nad nimi o tom, kolik sudů se ještě naplní, kolik času zbývá lidem, kteří řezali to dřevo, kolikrát se u něj ohřejí, kolik nocí ještě bude to s láskou prané pyžamo trávit v posteli se svým nositelem... Mám pocit, že věci a jevy v téhle Zahradě jsou stovky let neměnné, ale přece nejsou nesmrtelné... A na druhou stranu jsou klidné, smířené a nesou stopy prožitého štěstí...

    Skvělé, Tvůj cit pro místo je obrovský.

    OdpovědětVymazat
  4. Evičko to je právě to. Některý to prádlo viselo naposled a přijde čas...jo, ty fotky jsou o jistém mezičasí, ve kterém jsem, mimo jiné, našla možná i sama sebe.

    OdpovědětVymazat
  5. Zhora:

    dvojka+trojka prostě výborné s atmosférou a pocitem

    jednička+čtyřka nejsou zlé ale dost pro to v cyklu vychládám. Už mě až zas tak nepasují k těm předchozím které jsou pro mě nosné.

    pětka nepasuje světlem, přílišnou popisností. Dá se říci, že prakticky ničím.

    Prostě bych vzal ty vrchní dvě a postupně časem dofotil další tři protože ten koncept který popisuješ mě přijde velice nosný a parpektivní,

    jo a moje novová adresa je bestiezhradce@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  6. Já myslím že opravdu našla.

    ---

    kuriózní vsuvka - zatímco jsem se tu zasnívala nad Zahradou, málem jsme vyhořeli. Nebýt syna, který mě upozornil, že dva metry ode mne, třicet cm od krbu, nám hoří koš plný dřeva. Já vím, že to zní neuvěřitelně, ale je to tak. Spravil to jen půllitr vody, ale plameny už byly bezmála metrové... Než se příště zadívám na Tvé fotky, obejdu dům...:)

    OdpovědětVymazat
  7. JJ má ako vždy(skoro) pravdu, ale aj tak ste vy dve poetky ako hrom, toto ani približne nikdy, vôbec. Slovami vládnete asi tak dobre, ako foťákom.

    OdpovědětVymazat
  8. Úžasně obyčejné a krásné. Druhá a třetí fotka asi nejvíc. Jen tu tiše sedím a DÍVÁM se.

    OdpovědětVymazat
  9. Já nevím co mám napsat, je toho na mě moc.
    Prostě čučím a v hlavě se tvoří příběhy jak popisuje Eva, čučím a vynořují se příběhy z mého nedávného života, kdy na jednom dvorku také viselo některé prádlo naposledy...

    díky za to čučení...

    OdpovědětVymazat
  10. Ani nedutám....

    Tvé poslední cykly píší hluboko.... a budu si je pamatovat a nosit ještě hodně dlouho.

    Děkuji Ti Ivanko.

    OdpovědětVymazat
  11. ....můj děda je už 13 let po smrti...a zase stojím u něj v dílně - já vždycky utíkala babičce z kuchyně za dědou do dílny a ke králíkům.... teta už dům mého dětství přestavěla, ta dílna už není a.... R.

    OdpovědětVymazat
  12. Výborné !!!

    Okrem poslednej, ktorú označil i JJ ako nepríslušnú k súboru sa mi páčia všetky, veľmi.

    V tomto je cítiť energiu, dramatičko, teba !

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you