úterý 20. července 2010

Jak chodíme na pivo a tlačenku




Drtivá většina z Vás jistě ví, že mám dvě čuby kříženců německých ovčáků

Báru – 9 ½ roku  a  Káču – 7 roků

Káča je dcera Báry, je hodně nemocná, má od 1 roku silnou epilepsii

zdědila ji po prarodičích z otcovy strany, nikdo nám však o nemoci neřekl

otec Astor už nežije, před 2 – mi lety mu jeho páníček ucpal střeva

dal mu hromadu kostí z grilovanejch žeber

do té doby jsme chodili na tlačenku v pěti ( my tři + otec Astor a jeho páníček )

dnes už chodíme jen tři, Astorova páníčka potkáváme až v hospodě

naše hospoda je u přívozu a jmenuje se Tivoli

nechodíme si sednout do lokálu, jsme vždy na zahradě

velký psi dovnitř nesmějí

malí můžou

naše cesta do hospody nevede přímo, trochu se projdeme



nejdřív kolem školního hřiště, pak přes koleje kolem nádraží



cestou za ploty potkáváme mnoho psích kamarádů

ptám se jich, jestli nepůjdou na pivo a tlačenku s náma

nevím, jestli mi rozumějí, ale nejdou

i když by jim tlačenka jistě chutnala

za nádražím přejdeme rychle hlavní silnici a šup do ovocnýho sadu

na podzim si tam moje holky ( tak jim říkám ) dávají předkrm

jablka a hrušky

za sadem přejdeme loukou na staré škvárové hřiště



Káča udělá ve velkém vápně hostů velkej bobek

jsme u řeky



holky začínají být nervózní, Tivoli je už blízko

projdeme kolem přívozu, zamávám na převozníka



za minutku už vidíme naši zahradní restauraci



vždycky najdeme místo k sezení , hosté si sedají blíže k výčepu

my raději opodál, v polorozpadlém altánu

má to výhodu, když prší, tak tam o trochu méně

procházíme cestou kolem okénka do kuchyně

houknu na kuchtíka, že jsme tady

kuchtík zanechá veškeré práce a připravuje „převozníky“

to je chleba s tlačenkou

pro lidi ještě s pepřem a cibulí, pro psy bez

moje holky pepř a cibuli nejedí

nakrájí to na „andělíčky“, aby jim to déle vydrželo

cestou k altánu se zdravím se známými

uvážu Káču u zábradlí a jdu s Bárou do výčepu



cestou musíme najít misku na vodu

ve výčepu dostanu vodu do misky a desítku Březňáka



 
„převozníky“ už nepoberu, přinese nám je Barbína

Barbína je postarší blonďatá číšnice

usrknu piva, Barbína s „převozníkama“ se blíží

holky vesele vrtí ocasy a slintají

kdyby byla Barbína o 30 let mladší, slintal bych taky

snažím se mezi holky spravedlivě rozdělit tlačenku s chlebem

vůbec to nevychutnávají, hltají



zapijí tlačenku vodou z misky, já usrkávám desítku

Bára pomalu obchází hosty na zahradě a zdraví se s nimi

u těch s jídlem se zdrží déle

upřímně jim hledí na stůl a podává pac

levá pravá, levá pravá

přitom vrtí ocasem a slintá

Káča nikoho nezdraví, je přivázaná a je pod práškama

když je zahrada bez lidí, pustím i Káču

běží rovnou ke kuchyni nebo za slepicemi k plotu

slepice má ráda, ale slepice ji ne

ještě 2 x si skočím k výčepu pro desítku

pomalu usrkávám a házím Báře aport

dopil jsem, je čas jít domů, slunce  zapadlo

zaplatím svých osmdesát a jdeme domů na psí večeři

s pravidelnou dávkou barbiturátů pro Káču

jdeme už přímo, alejí Sportovců a přes koleje



ještě jednou pozdravíme psí kamarády za ploty

doma rozdělím granule a prášky a zamknu branku

tak to chodí od května do října několikrát týdně

v zimě nechodíme

............................................

a pak mi poraďte, kdy mám fotit západy slunce

možná v zimě …

20 komentářů:

  1. Vůbec nevím, proč mě napadlo po dočtení článku : "Bůh vám žehnej"

    OdpovědětVymazat
  2. Jirko, budu teď k Tobě úplně upřímná - Tvé psí fotky jsem nikdy dvakrát nemusela, byly to prostě fotky milujícího páníčka, pro mě jako nepejskaře ničím zsjímavé. Ale tohle oilustrované povídání je tak krásné, dostalo to pro mě úplně nový rozměr... Děkuji, žes nás seznámil... Hodně štěstí téhle trojce, nejvíc ale Káče...

    Mimochodem, Tivoli... Ano, znám, přistáváme tam na oběd, když plavíme jaro do Děčína:).

    OdpovědětVymazat
  3. :-)) ...báječné povídání... :-)

    Tvoje hafaní fotky znám... a jedno je mi jasné... tady se procházejí dvě lásky... focení a parta čtyřnohých kamarádu... jedno patří k druhému... :-)

    OdpovědětVymazat
  4. a co kočičky...trhají je čuby celý rok nebo jen na jaře, jako lidi?

    OdpovědětVymazat
  5. Koukám, že to formátování textu je podle vzoru poslance Marka Bendy a jeho diplomové práce. Ten taky nešetřil mezerami mezi řádky :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Jirko,musím složit poklonu.Krásné a vtipné počtení.Díky:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Dostala jsem hlad a žízeň:)..a jdu fotit západ slunce:)..už bude zapadat, miluju kýče a kočky:)

    Přeju Tvýmu pejskovi hodně štěstí, epilepsie u psů není žádná prkotina.

    OdpovědětVymazat
  8. Moc hezky se to čte :-)).. a navíc, pro mě osobně jsou tvé fotky holek vždy vzpomínkou na poněkud bouřlivější dospívání, které mi takové dvě podobné pomáhaly zvládat. Byly to dvě ségry a byly moc fajn.... Tak za to moc díky.:-)

    OdpovědětVymazat
  9. Jirko, po tydnu turečtiny čtu tvuj krasně pabitelský text na pražskem letišti a doslova mě tu po tom cestovani postavil na nohy :-) a až docestuji konecne do hradce tak si pujdu jako ten vlčak konečně lehnout :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Doma je doma, to platí nejen pro psy... :)

    OdpovědětVymazat
  11. Myslela jsem, Josefe, že půjdeš jako ten vlčák konečně na pivo s tlačenkou:). Vítej doma:).

    OdpovědětVymazat
  12. Teda, ja som vedel, že tam ešte niečo okrem fotografa bude. To je taká Tvoja Malá nočná hudba. A pozor na koľajniciach, keď idete domov!
    V.Takáč

    OdpovědětVymazat
  13. Evo, děkuju :-)

    tedy ale vzpamatovávám se dost pomalu :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Jirko, ta člověčino - psina z toho sálá... a hladí... i když moje dny se psy vypadají úplně jinak, tomuhle rozumím... Díky. R.

    OdpovědětVymazat
  15. Jeden z nejlepsich prispevku tady, mozna nejlepsi.

    Je to napsane od srdce, tak jak to je.

    Nepise v hadankach ani si nehra na poeta.Jednoduche a krasne, fotky i psani.

    Jirka rocks!

    OdpovědětVymazat
  16. krásné povídání, jako dřívější nepejskař a nyní už obrovský (vlastním prvního psa),prostě super!!!! Díky Jirko

    OdpovědětVymazat
  17. příjemně hřejivé počtení i pokoukání... velmi zaujalo - dík -k

    OdpovědětVymazat
  18. Sorry za nenorozumneni, ale dozvedel jsem se ze muj komentar:
    "Nepise v hadankach ani si nehra na poeta.Jednoduche a krasne, fotky i psani"
    by se mohl vysvetlovat dvojsmyslne,nechtel jsem na nikoho narazet ani urazet, myslel jsem to jen vseobecne. Ciste jsem chtel pochvalit Jirkuv styl psani, ktery se libi vice lidem nez mne.
    Blog je velice pjekny, a vsechny zucastnene jsou na urovni.

    Jeste jednou se omlouvam vsem co se to dotklo.
    Rudy
    Rudy@imaging-rudy.com

    OdpovědětVymazat
  19. Jirko, to je bezvadný čtení:-) moc milé, pohodové.... prostě potěšilo

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you