pondělí 12. července 2010

Italské prázdniny


 

Ten název jsem si vypůjčila. Stejnojmennou knihu mám doma ve dvou vydáních. Česky a slovensky. Pan Werich byl v Itálii ještě dříve, než jsem se já narodila. Přesto je zajímavé, že jsme možná obdivovali stejné památky, které jsou jakoby zakleté v čase. Určitě jsme tam oba jeli za atmosférou a typickým koloritem, za vůní kávy a zelenými cypřiší, za prejzovými střechami a za mořem, teplem a modrým nebem. A také za lidmi. On jistě dokázal ocenit elegantní a sebevědomé Italky. Ani jejich mužské protějšky ovšem nezůstávají v ničem pozadu. Jsou šarmantní, upravení a charizmatičtí. Možná to bude tím, že po staletí žijí ve velmi velkoryse řešeném životním prostoru a mají v sobě geny svých slavných předků.

Itálii mám ráda. Tak, jako mám ráda každou cizí zemi v její typické kráse. Dnes však už vím, že každá mince má dvě strany. Pan Werich by se možná divil, jak moc se nejenom tato země změnila. Aut je všude tolik, že zaparkovat kdekoli v centru je takřka nemožné. Pláže jsou našlapané lidmi. Chrámy a domy jsou pomalovány všudepřítomnými grafity a normální život běžného občana jistě není lehčí než u nás. Takže ten týden vlastně stačil. Třeba zase za rok.


18 komentářů:

  1. Já si ani v nejhorším snu nedokážu představit, že bych o tomto čase jel jižněji než do Vyššího Brodu. Natož někam k moři. Leda na Island či do Norska. Ale tam bych jel celkem rád. Fotografie na mě působí... to vedro z nich přímo sálá...

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem nespokojená, že mi jde zvětšit jen druhá a čtvrtá fotka, zbývající dvě vidím prťavé:(. Ale líbí se mi velmi. Zvláštní, ta retro BW na tak současný výjev, jako je organizované grilování na těch roštech ve tvaru lehátka... Vypadá to jako tržiště někde na předměstí v Singapuru... UF. Zlatej náš nafukovací bazén s mrtvolkami chroustů.

    OdpovědětVymazat
  3. Evi, pokusím se s tím něco udělat, ale až odpoledne či večer..

    OdpovědětVymazat
  4. La Bella Italia :) - skvělý quartet jsi vystavila (jen bych se připojil k Evě a poprosil odprťavit druhou půlku dík...:) -k

    OdpovědětVymazat
  5. ahoj holky :) mizím teď sice mimo civilizaci, ale večer se přijdu na výsledek deprťalizace :))) kouknout... -k

    OdpovědětVymazat
  6. Určitě bylo krásně... hltavě nasávám atmo... :-)
    Z fotek mě nejvíce přitahuje ta "bazénovka"... přemejšlím proč... možná zvláštním klidem každého rána ukazuje svět dovolenkového slunce i z druhé strany... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. No, tak jsem si s tím hrála celé odpoledne a snad jsem tu editaci udolala. Nechtěly se mi, mrchy, řadit rovně pod sebe..

    OdpovědětVymazat
  8. první dojem - 60tý léta... obsahem, provedením.

    ale na výlety k móři mě neužije, nedovedu se jen tak někde válet

    OdpovědětVymazat
  9. pěkné, ten poslední až děsivě hororový...:)

    OdpovědětVymazat
  10. No jo, mě zas nebaví třeba donekonečna lízt někde po kopcích a fotit skály..ale představa, že u moře je možno jen se válet je taky mylná. Třeba můj Jirka měl s sebou kolo a denně dělal po ránu cca 50 km.

    OdpovědětVymazat
  11. Musel ujet 50km než našel volné lehátko? :))))

    OdpovědětVymazat
  12. No ta fotka je, pravda, o tom životním stylu..

    OdpovědětVymazat
  13. Tvoje úvaha nad Itálií mě velice zaujala. Fakt bezva povídání s názorem.

    Knížku pana Horníčka jsem si tu rád připomenul.

    Z fotek mě nejvíce zaujala ta druhá od počátku

    OdpovědětVymazat
  14. jen kontrolní nákuk - všechno funguje jak má - deprťalizace proběhla v pořádku - díky díky :) -k

    OdpovědětVymazat
  15. aha, tak to je italie ....?
    a kde je to more, zmrzlina, horky pisek, modra obloha?
    moc zajimava uvaha..a fotky ! me se nejvic libi ta symetrie u bazenu ;-)

    OdpovědětVymazat
  16. Italie je zeme ke ktere ma urcity vztah, uz proto, ze po odchodu s ceskoslovenska jsem ta stravil skoro rok, cekanim na azyl do USA a taliani byli na mne strasne hodni a pomali jak mohli.Take jsem tam potkal moji dnesni zenu.K mori jsme chodily na mista kde nebyla ani noha, musis vedet kam, a dobu jsme si zkracovali celodennimi prochazky po malych vesnickach i velkych mestech - Roma a Napoly. Namnel jsem penize na film, takze vetsina vzpominek je v me hlave.

    Myslim ze jestli chces zemi poznat, musis se prevtelit s turisty do "normalniho" cloveka.

    Fotky velice dobre,vyvolali sentiment vzpominky.
    TY

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you