neděle 18. října 2009

Okno mé půdy

Před nějakým časem jsem jen tak od pasu střelil snímek nazvaný "Okno mé půdy" jako ilustraci Sudkova "Okno mého atelieru", pro vysvětlení toho, jak chápu mistrem zachycenou scénu a kompozici. Ta fotografie existuje dokonce nejen v elektronické podobě na PEx, ale i jako prvotisk, kterým jsem obdaroval svého kamaráda. Nevím, zdali si ještě vzpomenete, ale je na něm zachycen popelník. Přišlo mi po čase líto nerozehrát zábavnou hru na téma "Okno mé půdy" jako kdysi mistr Sudek si hrál s "Oknem jeho atelieru". Za tím účelem byly opatřeny pivoňky, někdy koncem dubna či začátkem května, respektive bylo zapovězeno pivoňkám, kterými obdarovala moje maminka mou přítelkyni Pavlu, vyměňovat ba dokonce doplňovat vodu. Tyto krásně uschly a čekaly na ten slavný den, kdy se jich nadmíru lenivý umělec chopí a zvěční je na půdě. Minulý týden v úterý k tomu došlo. Alespoň se tedy domnívám, že to bylo v úterý. Inu a jak jsem byl tak na té půdě s pivoňkami, popadl jsem i džbáneček s květinkou darovanou mé přítelkyni Pavle malou Fotolamovou a nakonec mě zaujaly i opadané lístečky na předprsni a mezi nimi mrtvý motýl. Ano, vše věci podružné, alespoň z úhlu mého pohledu, jak chápu pana Sudka a "Okno jeho atelieru". Tímto triptychem považuji celou záležitost za uzavřenou a nechám okna celého našeho bytu v klidu vyčkat jejich výměny za nová, moderní. Tak snad jsem vás neurazil...

6 komentářů:

  1. Jardo, proč ty poštovní známky? Místo abych sledoval atmosféru jakou jsi se k mistrovi připodobnil, tak hledám nepravidelnosti v perforaci a nominální hodnotu. A ani ty jsem nenašel :)

    OdpovědětVymazat
  2. Františku, já si nejsem tak úplně jist, jestli ještě někdy někde ukážu fotografii v elektronické podobě větší jak jsou tyto...

    OdpovědětVymazat
  3. to jsem netušil, že jdou dělat kontaktní kopie i z čipu.Ale u mého aparátu je čip jen 7 mm dlouhý. A jak vám k fotce přidat lupu netuším...:)

    OdpovědětVymazat
  4. Jaroslave, ta velikost je vražedná, to mě mrzí. Jinak se mi hodně líbí myšlenka a vůbec fakt, že jsi programově pracoval na takové poctě panu Sudkovi - já cvakám dosti prvoplánově, tohle je pro mě inspirativní věc. Kdybych měla teď říct, komu bych chtěla udělat fotografickou poctu, tak asi Guido Boggianimu. Ovšem jak - to nevím. A tu myšlenku zas opustím, nejsa schopna takového programu. No dobře, zvážím to ještě... Vždycky jsem "bodovala" na "krátkých tratích", vytrvalostní "sporty" jsou mojí slabinou. Bylo to tak v tělocviku a je to tak i v životě. No nic.

    Líbí se mi to.

    OdpovědětVymazat
  5. Evi, nedočkavci už je dostali mailem... Ty jseš dáma, Ty vydržíš na standardní vhození do kafemlejnku... pěkně po jedné, aby mohli trpajzlíci zvracet... ;o)

    OdpovědětVymazat
  6. Jaroslave po předchozích komentech už jen moje krátké poznámky:

    1- myslím, že to bylo ve středu :-)

    2- já už skoro žádného fotografa neubdivuji......abych si nepokazil svoji pidlovokost jež je mě jedinou památkou na dny následující :-)

    OdpovědětVymazat

please sign in or put your name in comment box
so we know how to call you